Na Vánoce se těším prakticky od 1. ledna. Jenže pokud máte paměť jako akvarijní rybička, ukrývá pro vás toto období několik stresujících okamžiků:
- Nemůžete najít věnec.
- Abyste se namotivovali k dalšímu hledání, koupíte aspoň svíčky.
- Věnec nalezen. Kupodivu na místě, kam jste se předtím dívali minimálně desetkrát.
- První adventní neděli velkolepě vybalíte nově zakoupené svíčky, jen abyste zjistili, že jsou moc tlusté a do těch přiblblých kalíšků nalezeného věnce se prostě nevejdou.
- Otevřete si láhev vína a chvilku přemýšlíte, že by ty svíčky šly seříznout nožem.
- Poté, co se dvakrát říznete, to radši vzdáte a závistivě si prohlížíte na facebooku fotky rozzářených adventních věnců vašich přátel a kolegů.
- Značně deprimovaní radši schováte věnec zpátky do skříně.
- Druhý den koupíte nové svíčky. Správné.
- Nemůžete najít věnec.
Závěr:
No co no, tak mám nakonec adventní neděli v úterý. To je taky pěkný.
Jo, a to v těch krabicích je pořád ta šatna. Sice do Vánoc nejspíš stát nebude, ale aspoň má nové využití.